Informace o Mrtvém moři

Mrtvé moře je unikátní slané bezodtokové jezero, které leží na hranicích Jordánska s Izraelem. Vzniklo asi před 3 000 000 let v rozsedlině po velkém vrásnění zemské kůry. Mrtvé moře je nejníže položená vodní plocha na Zemi, která leží 400 m pod úrovní hladiny moře. Rozloha Mrtvého moře je 1050 km2. Jeho délka je 75 km, šířka se pohybuje mezi 4 až 18 km. Hloubka dosahuje až 365 m. Jeho delší břehy lemují vysoké hory a pusté kopce, které dosahují výšky přes 400 metrů a jsou tak zhruba na úrovni hladiny Středozemního moře.

Do moře ústí řeka Jordán a několik dalších říček pramenících na východ a na západ odtud. Voda z Mrtvého moře se uvolňuje pouze vypařováním.

V čem tedy spočívá tajemství účinků solí a bahna tohoto přírodního fenoménu?

Především je nutné poznamenat, že Mrtvé moře není vůbec mořem "mrtvým". V roce 1936 se výzkumem vody Mrtvého moře zabýval D. Wilkantský, který ve vzorcích vody odebraných z místa 3-4 km od ústí řeky Jordánu objevil baktérie, které byly v průběhu dalšího bádání zařazeny do zvláštní třídy archebakterií nazvaných "Halobacterium".
Existují názory, že všechny současné živé organismy pocházejí z jediné primární buňky, která vznikla před několika miliardami let. Přibližně před 1,5 miliardou let proběhla přeměna od buněk s poměrně jednoduchou vnitřní strukturou (tzv. prokaryotické), k nimž patří nejrůznější bakterie, k velmi složitým eukaryotickým buňkám, které se staly základem buněk vyšších rostlin a živočichů.
V samotné přírodě rozlišujeme dvě skupiny bakterií: eubakterie, jsou nejrozšířenější - vyskytují se nejvíce v půdě, vodě a jiných organismech, a archebakterie, žijící i v méně příznivých podmínkách - v blátě, v hlubinách oceánu, v solných, horkých nebo kyselých místech na Zemi.

Archebakterie je tedy samostatná, velmi stará skupina mikroorganismů, které během dlouhodobého evolučního procesu prakticky nezměnily svoji strukturu a funkci. Fragmenty membrán archebakterií umožňují rychlé využití účinků autotrofického systému v buňkách, které zajišťují přísun nejrůznějších látek přes buněčnou membránu a to včetně bíklovin a lipidů.

Příkladem je bakteriorodopsin - bílkovina vyloučená z membrány archibaktérie (Halobacterium Nalobium) - která účinkuje jak "čerpadlo protonů". Archebakterie jsou nosiči DNK-informace. V jejich genetickém aparátu je založena informace o způsobu přežití a zachování sebe samých jakožto druhu. Tato informace o způsobu přežití a obranyschopnosti se předává na genetické úrovni našim buňkám a vyvolává mocné ozdravující procesy v celém organismu.

Mrtvé moře rozhodně není "mrtvé"! Obsahuje více než 30% minerálů, tedy 10x více než všechna ostatní moře. Vysoká koncentrace minerálů má blahodárný účinek zejména při léčbě kožních nemocí - lupénky, ekzémů, akné a při léčbě revmatických a respiračních problémů. Pouštní klima způsobuje neustálé vypařování vody. V průběhu několika tisíciletí se Mrtvé moře stále zmenšuje a solí v něm přibývá. Složení soli z Mrtvého moře je charakteristické vysokým obsahem minerálů, především solí hořčíku - cca 30%, draslíku - asi 22%, vápníku, bromu a mnoha dalších. Koncentrace minerálů stimuluje metabolické funkce v buňkách a podporuje tak regeneraci, tedy obnovu buněk.

Voda Mrtvého moře obsahuje 21 minerálů a stopových prvků. 12 z nich se nevyskytuje v žádném jiném moři a některé z nich jsou vysoce ceněné pro přínos pocitů uvolnění, vyživování pleti, aktivaci oběhového systému a zmírnění revmatických potíží a také metabolických poruch. Díky své nadmořské "nížce" je tu další vrstva atmosféry, která filtruje určitou část ultrafialových paprsků, což celkově přispívá k unikátnosti složení těchto minerálů a stopových prvků.